Studenti SPŠ stavební Ostrava dokončili Cenu vévody z Edinburghu, pogratuluje jim princ Edward i ministr školství Plaga

Ve středu 16. 12. proběhla od 15 hodin historicky první online ceremonie Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DOFE), kterou před více než 60 lety založil princ Philip, manžel britské královny Alžběty II. K tomu, že se mladí lidé nevzdali ani v tomto náročném roce absolventům poblahopřeje syn britské královny a patron programu Jeho královská výsost princ Edward, britský velvyslanec Nick Archer, Ladislav Zibura, Lejla Abbasová, Taťána le Moigne, Šárka Pančochová a další. DOFE je vzdělávací program všestranného rozvoje, do kterého se může zapojit každý mladý člověk mezi 13–24 lety. Oceněných je také 10 studentů SPŠ stavební.

 

Mezi oceněnými je například Kvido Klawe z naší školy, který během účasti v programu vybudoval stezku pro cyklisty. Slovy jeho vedoucí: „Kvido se s nadšením vrhl do nelehkého projektu, který sám vybudoval od A do Z. Vypořádal se s administrativními záležitostmi, naplánoval trasu, značení, vyrobil vytyčovací kolíky, zbavil trasu větví a připravil ji k užívání. Svému projektu věnoval mnohonásobně více času, než je třeba pro splnění programu, ale nyní je skvěle připraven třeba i na svou profesní dráhu po ukončení stavební školy.“

 

Příběh harrachovského trailu

Sny jsou hnacím motorem k odhodlání pustit se do nových věcí. Těmi to začíná. Hledáním nových možností se otevírají cesty do neznáma. Když procházíte lesem, honí se hlavou myšlenky jako voda v potoce. Když mě napadlo vzít svůj bike za chalupu na kopec, uviděl jsem cestu ke svému snu.

Je to asi 2 roky zpátky, kdy jsem dostal brouka do hlavy. Ještě dlouho trvalo, než pochybnosti zastínila eufonie a posedlost. Když jsem se začal zajímat o proces stavby trailu, ukázalo se, že je to cesta pro neznalce stejně neprostupná jako les, do kterého jsem vložil své ambice.

Problémem je legalizace. Zkušení v oboru tvrdí, že když se překoná tento krok, je to dál už pohádka. Úřední šiml je nekonečně dlouhý proces, kdy si na každém papíru můžete zlomit vaz.

Když jsem získal povolení, zpočátku jsem ani nevěřil, že se první krok splnil. Bez otálení jsem zahájil dílo. Bylo třeba si ujasnit body, kterými linii vést. Toto je zásadní počin pro logiku trailu, která zaručí plynulost, sjízdnost a charakter budoucího trailu. Pokud se trasa nesprávně vyznačí, nebude to fungovat a místo očekávané zábavy se dostaví znechucení. Samozřejmě orgán legislativy neměl představu, o co se jedná, a tak naléhal s vyznačením v terénu. Vyrobil jsem kolíky a pro přehlednost jsem zatloukal červené značky do hrabanky.

Správce pozemku si následně, řekl bych až nedůvěřivě, prošel trasu s kolíky. Po menším objasňováním kývl hlavou směrem, jakým jsem si přál. V následujících týdnech, až měsících jsem se věnoval čištění lesa, asi těžko popsatelné činnosti. Chodíte s mačetou od stromu ke stromu, metr po metru. Nevýhoda spočívala v zarostlém porostu. Odřezané větve na objemných hromadách byly důkazem nekonečné práce.

Není ale krásnější pocit než spatřit paprsky slunce, jež se na počátku lámaly na špičkách mladých smrků a dopadaly až na kořeny. Vidím otevřenou cestu prolitou světlem, u níž by se mohlo na pohled zdát, že jsme u konce. Samozřejmě není to tak. Své slovo mají hrábě. Ze surového podkladu přikrytého bukovým listím se odkrývá přísná stopa protkaná kameny a kořeny. Trail je zřejmý. Zbývá ho projet.

Nemůžu říct, že to bylo jednoduché, ale povedlo se. Takový malý zázrak. Na počátku se ozývaly názory, že nemám dost prostředků a zkušeností a že je to šílenství. Jak se ale někdy ukáže, jsou věci, u kterých stačí pár lidí sdílejících prosté nadšení pro konkrétní myšlenku. V tu chvíli se začnou dít věci, začne nové dobrodružství. Začal příběh trailu s dlouhým pokračováním.

 

Kvido Klawe