Kdo by neznal vilu Tugendhat, dokonalou ukázku moderní architektury, která byla v r. 2001 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO… O čem už ale mnozí nemají tušení, jsou detaily ukryté zrakům náhodných kolemjdoucích. 4. L se však do interiéru letos v listopadu podívala a přináší vám o tom svědectví.

„Less is more“ a „bůh je v detailech“, to jsou aforismy spojené se jménem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, žijícího od 1938 v USA. Tento ředitel uměleckoprůmyslové školy Bauhaus získal v roce 1928 zakázku od manželů Tugendhatových poté, co během tří měsíců vypracoval návrh na dům, který definuje minimalismus, drahé kameny, vzácné dřevo a ocelová nosná konstrukce. Ta umožnila vznik úchvatného volně plynoucího prostoru, skleněného pokoje, který komunikuje se zahradou i svými návštěvníky každým detailem a který nabízí pohled na téměř impresionistický „obraz“ s ikonami brněnského panoramatu, Špilberkem a Petrovem.

V historii objektu jsou vepsány turbulentní události 20. století a také několik paradoxů. Není nic překvapivého na faktu, že v roce 1938 židovští majitelé vily prchli do Ameriky, aby si zachránili život. Podivné už ale je, že když gestapo dům zabavilo, další obyvatel domu Messeschmidt nechal z nejasných důvodů obezdít nádhernou onyxovou stěnu, která při západu slunce hoří odstíny oranžové a krvavě červené, a tím ji zachránil. Při osvobozování v roce 1945 ničivá síla bomby vybila téměř všechna okna skleněného pokoje a ruští vojáci využili prostor jako stáj pro své koně. Proč je nepřivázat k ocelovým nosníkům, že? Většina dřevěných prvků jim posloužila jako otop, ale pouze knihovna z makassarského ebenu špatně hořela – a díky tomuto „praktickému nedostatku“ zůstalo působivě prokreslené vzácné dřevo zachráněno. Navíc se části přepážky oddělující jídelní kout náhodou našly v menze Masarykovy univerzity, kde už gestapu sloužily jako obložení stěn – agresoři tedy opět bezděčně zachránili část skvostného mobiliáře vily… 

Jako by se kruh dramatických zvratů konečně uzavřel, když byla v zahradě vily podepsána v roce 1992 dohoda o rozdělení Československa. Událost vyvolávající rozporuplné pocity v duších Čechoslováků paradoxně zvedla vlnu zájmu o tento minimalistický objekt a zřejmě přispěla i k zápisu na seznam kulturního dědictví UNESCO a následné rekonstrukci z let 2010–12.

Svět milovníků architektury však rozhodně nijak rozpolcen není. Obdivovatelé vily Tugendhat se shodují na jedné prosté skutečnosti – dům je stavba, která předběhla svou dobu, která vyšlapala cestu dalším inovativním pohledům na design stylových příbytků a která stále inspiruje jako učebnice moderní architektury. Vstupte, prostor, kde bydlí bůh v detailech, vás vítá…

  1. L a Mgr. Hana Geržová

SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat SPŠS ve vile Tugendhat