Střední průmyslová škola stavební, Ostrava,
příspěvková organizace

Jelikož jsem chtěla přes prázdniny vypilovat své kreslířské dovednosti a lépe se připravit na přijímačky, zavedlo mě moje pátrání až do Prahy na letní výukový festival architektury a designu, tzv. FestAD. Nebudu lhát, docela mě taková dálka znervózňovala, ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Sbalila jsem si kufr, ostrouhala všechny tužky a 9. července vyrazila na vlak.

Každý den byl zaměřený na něco trochu jiného. Začalo se perspektivou a kompozicí, postupně jsme přecházeli ke stále složitějším úkolům. Dopoledne nás čekaly přednášky a z nich odpolední cvičení, večer pak lekce z dějin umění a designu. Nejvíc se mi ale líbila diskuze o studiu designu s jednou slečnou, která ji kdysi vystudovala a dnes pomáhá fakultám s přijímacími zkouškami. V mnoha ohledech mi to otevřelo oči. Bavila se s námi o tom, jak to vypadá v zákulisí, co taková porota vlastně doopravdy hledá a jak se na to máme případně připravit.

Překvapilo mě, jak moc byli všichni milí. Ať už z jakéhokoli konce republiky, na jakékoli úrovni, všichni byli připraveni si navzájem pomáhat. A že to bylo potřeba. Ne že by tam na nás byl někdo zlý, ale bylo to opravdu vyčerpávající, psychicky i fyzicky. Lektoři se s kritikou rozhodně nedrželi zpátky a měli na nás velké nároky, aby nás posunuli co nejdál. 

Nakonec jsme odjížděli znavení, plní zážitků, obohaceni o zkušenosti a nové kamarády. Rozhodně to stálo za to, i přes bolavá záda, namožené klouby a lehkou spánkovou deprivaci. 

Anna Svobodová, 4. L