Mnozí z nás neradi chodí do školy. A není se čemu divit. Školní systém založený na opakovaném memorování probírané látky není zrovna nejatraktivnější pozvánkou na střední nebo vysokou školu. Žáci tráví dlouhé hodiny snahou zapamatovat si slovo od slova definice a postupy, které, jakmile napíšou test, okamžitě zapomínají. Nebylo by lepší klást důraz na pochopení látky? Nicméně poté přijde na scénu problém zvaný: „Mě to nebaví.“ A k tomu se často přidá i jeho starší brácha: „K čemu nám to bude?“ V tomto případě je jen na nás, jestli změníme přístup nebo to vzdáme. Je pravda, že mnozí z nás v běžném životě nikdy nevyužijí třeba kvadratickou rovnici. Ale věta, kterou slýcháme odevšad, že se učíme hlavně sami pro sebe, je ovšem taky pravdivá. Třeba taková matematika nás neučí jen vzorce, které jsou pro běžný život nepoužitelné, učí nás také přemýšlet, řešit složité problémy a trénovat náš mozek. Český jazyk nás nenutí znát jména autorů a děl, která pak můžeme v klidu zapomenout. Český jazyk nám, mladým lidem, pomáhá získat národní identitu, ukazuje nám naše místo a historický význam v Evropě. Pomáhá nám více a lépe číst. Přece jenom se říká, že čtení je pro mysl totéž co cvičení pro tělo. Angličtina a němčina nám zase pomáhají porozumět jiným lidem. A stejně tak nám vše, u čeho si ve škole říkáme: „K čemu nám to bude?“, nebo vše, co se ve škole ani neučíme, rozšiřuje obzory. Kdyby třeba člověk věděl, jaké jsou klinicky potvrzené benefity čtení knih, četl by sám více. Učení by mělo být zábavou na celý život. Čím více toho víte, tím více žasnete nad rozsahem toho, co vlastně nevíte. Čím více toho víte, tím lepší máte kontrolu nad životem a svými rozhodnutími, navíc jste také zajímavějším člověkem. Já sám se nesnažím stavět se k novým informacím zády a vím,že mnozí učitelé u nás na škole kladou důraz na pochopení látky, nejen na opakované memorování učiva. A proto byste se ani vy neměli stavět k učení zády. Možná se vám pak otevře úplně nový svět.