Vánoční anketa (Veronika Charvátková, 3.A)

Milí čtenáři, zdravím Vás. Tak už se to blíží! Všude kolem zní koledy, voní cukroví a svařák a brzy nás již čeká nákup vánočního stromečku. Ale Vánoce rozhodně nejsou jediným svátkem, který má v našich končinách tradici. Položili jsme studentům pár otázek. Jaký mají na svátky názor, jak si je připomínají, který je jejich nejoblíbenější, a který by naopak s klidným srdcem nechali zmizet v...

číst více

Finally free again (Hana Janečková, 2.C)

Finally free again He feels like himself after a long time, yet he still has a tall mountain to climb. His thoughts and pains he used to write into rhymes, now he looks around happily oftentimes. What for others is just a little detail, for him seems as big as breaking out of jail. He feels like he is free in this world again, like he is not a crime nor he is chained. Like he can breathe freely...

číst více

Do Tmy (soutěž Do tmy, Gabriela Hejtmánková, 1. B)

Přes Drojský les vyhřívaný ranním sluncem se nesl klučičí hlas. ,,Dampi! Dampi!” Drobnější postava s tmavě hnědými vlasy se míhala mezi kmeny stromů. Říkalo se mu Kaštan. ,,Kde se zase touláš?” Kaštan si pro sebe mumlal a po chvíli si lehl do mechu na palouček ohřívaný sluncem. ,,Hlavně si dej pozor na Tmu!” Tma. Slovo, které probouzelo strach. Věc, kterou nikdy nikdo neviděl, neslyšel, necítil,...

číst více

Zlomená (soutěž Do tmy, Veronika Slaná, 2. L)

Procházím úzkou uličkou. Nad mou hlavou, v dáli na nočním nebi, září hvězdy. Změť budov tvoří rozsáhlé bludiště. Lidé si zde rádi přivydělávají tím, že ostatním berou mobily a peněženky. Ale je tu klid. Právě proto z těch všech míst vybrali tohle. Nikdo tu nemá moc co ztratit… Kdo? My. Říkáme si Zlomení. Zahnu za roh a vejdu do pomlácených dveří s polámaným překladem. A ocitnu se v naprosté tmě....

číst více

Konec (soutěž Do tmy, Vojtěch Piecek, 3. C)

Tma. Ticho, ve kterém jde slyšet jen pomyslný tlukot mrtvého srdce. Zvedám pomalu ruku a tlačím na desku před sebou, ta se ale ani nehne. Se zatnutými dlaněmi v pěst do ní začínám bušit. Shnilé dřevo pod ranami praská a na mě se začíná sypat vlhká hlína. Rozrážím rukou desku ještě více, takže mě za chvilku hlína už úplně pohltí. Cítím neskutečnou tíhu po celém těle, ale i tak se mi daří rukou...

číst více