Střední průmyslová škola stavební, Ostrava,
příspěvková organizace

Na první pohled je mezi Slováky a Čechy jen malý rozdíl. Mluvíme téměř stejným jazykem, máme podobnou kulturu a také historii. Ale když člověk žije v Česku, začne si všímat malých odlišností, které mohou skončit jako zábavná nedorozumění.

Pocházím ze Slovenska, z města Stará Ľubovňa na severovýchodě při hranicích s Polskem. Do Česka jsem přijela letos v červenci, abych mohla studovat na střední škole. Ze začátku jsem měla obavy, jestli zapadnu do kolektivu, jestli mi bude dobře rozumět, jestli si zvyknu na nové prostředí a najdu nové kamarády. Teď po pár měsících vím říct, že jsem se bála úplně zbytečně.

Hned první týdny jsem zažila mnoho nedorozumění. Jednou jsem spolužačce řekla: „Jsem smädná,“ a ona vůbec nerozuměla, jen na mě nechápavě hleděla. Jindy jsme se bavili o rozdílných slovech, tak jsem řekla klinec, cencúľ, električka a všichni se smáli a neměli šajnu, co ta slova znamenají. Tak jsem jim vysvětlila, že klinec je hřebík, cencúľ je rampouch a električka je tramvaj.

V češtině mi dělá největší problém slovosled, také časování sloves a skloňování podstatných jmen.  A výslovnost souhlásky, ta Ř mě dokáže potrápit! Každý den se naučím něco nového, a i když udělám chybu, nedělám si z toho velkou hlavu, učitelé i spolužáci se na tom zasmějí a život jde dál.

Co mě v Česku opravdu těší, je přístup učitelů. Většina z nich je moc milá a tolerantní. Dokonce se jedna paní s úsměvem poznamenala, že má písemka je v podstatě československy napsaná.. To mě celkem potěšilo a dodalo sebevědomí. Naopak mě zarazilo, že tady jsou učitelé přísnější než na Slovensku. Dají si záležet na termínech. Ale jsou velmi spravedliví, když se člověk snaží, tak to ocení.

Žít a studovat jako Slovenka v Česku není vůbec tak špatné. Někdy je to výzva, někdy zkušenost, která posune člověka dále. Lidé jsou tady moc milí a tolerantní, často poznají, že jsem ze Slovenska podle mého přízvuku. Někdy se mě ptají, jestli můžu říct něco slovensky, protože se jim to líbí.

I když mi chybí má rodina i rodné město, cítím se tu dobře.